O založení gymnázia v Bruntále začal usilovat velmistr Řádu německých rytířů František Ludvík, falckrabě rýnský, arcibiskup mohučský a biskup vratislavský.

Ten původně zamýšlel pozvat do města kapucíny, ale po zhlédnutí piaristické koleje v Litomyšli se rozhodl pro piaristy -  Řád chudobných řeholních kleriků Matky Boží zbožných škol, lat. Ordo Clericorum Regularium Pauperum Matris Dei Scholarum Piarum. Tento mužský řád byl založen v Římě španělským knězem Josefem  Kalasanským v roce 1597. PapežPavel V. jej schválil jako kongregaci v roce 1617, v roce 1621 pak jej Řehoř XV. povýšil na řeholní řád.

Velice rychle se rozšířil po celé Evropě a zaměřil se na zřizování a správu škol, výuku, pastoraci, výchovu dětí a misijní činnost.

Zřizovací listina bruntálské piaristické koleje byla sepsána 23. 12. 1730 ve Vratislavi (dnešní Wroclaw) provinciálem piaristického řádu P. Basiliem, poté byla podepsána velmistrem Řádu německých rytířů Františkem Ludvíkem. Císař Karel VI., otec Marie Terezie, ji potvrdil až 14. 6. 1731, kdy již škola fungovala.

Piaristé přišli do Bruntálu koncem května 1731. Byli ubytování v zámeckém hraběcím domě na statku a stravovat se chodili na zámek. 10. 6. 1731 začala výstavba koleje, na kterou piaristé obdrželi 24 000 zlatých, a taktéž kostela, na jehož vybudování byla uspořádána zvláštní sbírka.

Vyučovat začali piaristé v průběhu června 1731 v náhradních prostorách v Janském domě. Oficiálně však začala výuka na gymnáziu po velkých prázdninách (tehdy byly v září a říjnu) v listopadu 1731.

Od svého vzniku až do roku 1752 fungovalo piaristické gymnázium jako nižší – mělo pouze čtyři ročníky, od roku 1752 jako vyšší gymnázium se šesti třídami. Vyučovalo se latinsky ve dvou typech tříd – čtenářské, zde se kladl důraz na pravopis, krasopis a čtení, a počtářské se zaměřením na počítání. K hlavním předmětům patřila latina a náboženství. Z dalších předmětů se vyučovalo řečtině, němčině, dějepisu, aritmetice a hudbě. Důraz při výuce byl kladen na učení nazpaměť. Po reformách školství se zavádí zeměpis, němčina se dostává na úroveň latiny a naopak upadá význam řečtiny. Místo memorování textů se začíná klást důraz na přemýšlení. Učitelský sbor se skládal ze superiora (přednosta, ředitel), z profesorů, magistrů a katechetů.

Prvním superiorem řádu a školním prefektem se stal Martinius a Christo pocházející z Vídně. V prvním roce zde studovalo 206 žáků. V dalších letech v průměru 80 – 120 žáků ročně. Ke studiu měli přístup pouze chlapci-katolíci, ve věku 8 až 19 let. Pocházeli z celého dnešního Slezska, jižní Moravy, Čech, Vídně, Polska, z některých německých zemí a dokonce i ze Švýcarska.

Mezitím pokračovaly práce na výstavbě koleje a kostela. Když byly v plném proudu, velmistr ŘNR František Ludvík umírá a jeho nástupce Klement August nebyl ochoten v těchto pracích pokračovat, neboť celý projekt výstavby se mu zdál příliš nákladný. Stavba se dostala do finančních potíží a jen díky darům města a několika vysoce postavených mecenášů mohla být dokončena.

Piaristická kolej byla dostavěna na podzim roku 1735 (dnešní opuštěná budova na Dukelské ulici) a kostel definitivně až v roce 1752 (dnešní kostel Panny Marie Těšitelky).

V roce 1777 na základě císařského dekretu Marie Terezie bylo piaristické gymnázium zrušeno a místo něho zřízena čtyřtřídní hlavní škola. Piaristé se pokusili střední školu obnovit. To se jim částečně podařilo až v roce 1850, kdy byla vedle hlavní školy zřízena nesamostatná nižší dvoutřídní reálka, která byla v roce 1860 rozšířena na úplnou nižší trojtřídní reálku. Tato piaristická škola byla zrušena v roce 1871. Hlavní škola byla přeměněna na chlapeckou obecnou a měšťanskou školu. Piaristé zde vyučovali až do svého odchodu z Bruntálu v roce 1904.

Mgr. Antonín Zgažar

 

Po nové reformě školství z roku 1869 začalo město Bruntál opět usilovat o obnovení gymnázia. Mělo zájem o založení reálného gymnázia, které by vedle všeobecného vzdělání poskytovalo i přípravu ke studiu na vyšších odborných školách. O zřízení tohoto typu školy se v Bruntále zasadil Dr. Franz Kubin, jehož návrh na založení gymnázia schválilo v říjnu 1870 obecní zastupitelstvo. Poté se kladně k tomuto návrhu vyjádřil i zemský hejtman Slezska a 13. 1. 1871 schválil založení gymnázia v Bruntále i samotný císař František Josef I.

Škola byla slavnostně otevřena 4. 10. 1871 a od 8. 10. 1871 začala pravidelná výuka v budově piaristické koleje.

Ředitelem školy se stal profesor Ludwig Schmued a po jeho odchodu v roce 1873 profesor Leopold Dvořák.

Byly otevřeny dva ročníky – v prvním studovalo 62 žáků, v druhém 21 žáků. Již po prvním roce nastávají problémy – je nedostatek studentů a chybí i učitelé.

Počet žáků neustále klesal, a proto zastupitelé města podali návrh na přeměnu dosavadního čtyřletého reálného gymnázia v klasické gymnázium osmileté. Ministerstvo školství však nařídilo dopisem z 16. 6. 1878 reálné gymnázium v Bruntále zrušit. Zastupitelé města okamžitě požádali ministerstvo školství a dokonce i císaře o povolení otevřít ve školním roce 1878/1879 první třídu gymnázia s charakterem komunální školy. Této žádosti bylo nakonec vyhověno a byla zachována i druhá třída.

Mezitím byla podepsána nová smlouva mezi městem a ministerstvem školství a 2. 9. 1879 bylo v Bruntále otevřeno klasické státní nižší gymnázium.

V roce 1880 školu navštívil císař František Josef I.

Ale ani tato škola neměla dlouhého trvání. Počet žáků rok od roku klesal, až nakonec byla v souladu s ministerským nařízením škola k 15. 6. 1889 uzavřena.

Mgr. Antonín Zgažar

 

Na přelomu 19. a 20. století město Bruntál začíná znovu usilovat o zřízení střední školy ve městě. Nejvíce se ve prospěch této myšlenky angažoval továrník a obecní rada v jedné osobě W. F. Olbrich. První žádost z února roku 1900 o zřízení úplného gymnázia ministerstvo školství odmítlo. Aby obyvatelé Bruntálu dokázali, že chtějí ve městě střední školu, založili v roce 1903 Bruntálské sdružení pro střední školu, které začalo shromažďovat finanční příspěvky na provoz školy.

Na neustálý tlak W. F. Olbricha se v říjnu 1904 slezský zemský sněm usnesl uznat snahy Bruntálu o zřízení střední školy a přislíbil městu přiměřený finanční obnos ze zemských prostředků. Zastupitelé Bruntálu se v listopadu 1904 znovu obrátili na ministerstvo školství. To jejich žádost neodmítlo, ale odsunulo ji na pozdější dobu.

Teprve císařským výnosem z 12. 1. 1908 bylo rozhodnuto otevřít ve městě první ročník vyššího státního gymnázia a od tohoto roku každoročně rozšířit školu o další ročník až do úplného stavu. Ředitelem školy byl v květnu 1908 jmenován Josef Bräunl, dosavadní profesor německého státního gymnázia v Opavě. O prázdninách bylo provedeno jmenování profesorského sboru.

Slavnostní zahájení provozu školy proběhlo 18. 9. 1908 a o den později již začala pravidelná výuka. Do prvního ročníku nastoupilo 52 studentů.

Rozhodnutím ministerstva školství ze 7. 5. 1909 se na žádost města vyšší státní gymnázium mění na osmileté státní reálné gymnázium. Začíná se vyučovat podle nových osnov – ruší se řečtina a jako druhý živý jazyk se zavádí angličtina.

Absolventi školy poté mohli studovat na všech vysokých školách.

Vyučovalo se v náhradních prostorech – vdova po továrníkovi Anna Plischke dala k dispozici svou vilu, chlapecká měšťanská škola kreslírnu a město městskou tělocvičnu.

Zároveň byla zahájena výstavba nové budovy na rohu Nisské ulice a ulice U Piaristů. Novostavba byla slavnostně předána do užívání gymnázia 19. 5. 1912.

Během 1. světové války přízemí školy a tělocvičnu zabrala armáda pro policejní pěší pluk. Profesoři i někteří studenti gymnázia jsou nuceni narukovat do války.

V červnu 1916 proběhla na gymnáziu první písemná maturita a v červenci tohoto roku také první ústní maturitní zkoušky. Od roku 1917 se do osnov rozhodnutím slezského zemského inspektora zavádí český jazyk a zpět i řečtina.  

Po vzniku Československa jsou nuceni ředitel školy a celý profesorský sbor v lednu 1919 složit povinný slib loajálnosti nové republice. Dívky se stávají řádnými studenty gymnázia. Do té doby zde mohly studovat jen jako hospitantky.

Nové státní úřady uvažovaly o zrušení reálného gymnázia v Bruntále. V roce 1924 však bylo od tohoto úmyslu upuštěno, neboť škola zabezpečovala výuku studentů německého chlapeckého semináře, kteří se do Bruntálu uchýlili z kroměřížského chlapeckého semináře, v němž bylo zrušeno vyučování v němčině. Pro chlapecký seminář byla postavena nová budova Petrinum.

Za nacistické okupace (1938 – 1945) bylo státní reálné gymnázium změněno na vyšší školu střední (Oberschule), ve které se vyučovalo až do počátku května 1945.

Mgr. Antonín Zgažar

 

Již od začátku školního roku 1945/1946 usilovali političtí a školští pracovníci o to, aby město Bruntál mělo vlastní střední školu. 11. září 1945 byla odeslána na Ministerstvo školství a osvěty v Praze žádost města Bruntálu o otevření českého reálného gymnázia. Ministerstvo odpovědělo přípisem z 27. 10. 1945, že pro nedostatek středoškolských profesorů nelze školu zatím otevřít. Když neuspěly ani další intervence u moravskoslezské Zemské školní inspekce v Brně, byla z Bruntálu vypravena přímo do Prahy delegace předních školských pracovníků.

Rovněž bylo zasláno na ministerstvo tištěné memorandum, v němž se opět zdůvodňovala nutnost zřízení střední školy v Bruntále.

Město se dále rozhodlo převzít na sebe závazky, které jinak příslušely ministerstvu – zařídí na vlastní náklady školu tak, aby vyhovovala vyučovacím účelům, a postará se o byty učitelům.

Jednání v Praze mělo kladný výsledek. Výnosem ministerstva školství z 27. 2. 1946 č. A 79490/46 bylo otevřeno s platností od počátku druhého pololetí školního roku 1945/1946 české státní reálné gymnázium. Bylo umístěno v budově bývalého německého státního reálného gymnázia na rohu tehdejší Anglické a Stalinovy ulice (dnešní Dukelská a Jesenická ulice). Prozatímní správou školy byl pověřen Bohumil Ondroušek, bývalý profesor Gymnázia v Hodoníně. K zápisu se přihlásilo 85 studentů. Vyučování bylo slavnostně zahájeno 21. března 1946. Na počátku školního roku 1946/1947 bylo zapsáno již 139 studentů. V následujícím školním roce mělo gymnázium osm ročníků, tedy i první oktávu. S ní přišly v roce 1948 poprvé v historii města maturitní zkoušky v českém jazyce. Na počátku školního roku 1948/1949 byl otevřen pouze 4. až 8. ročník. V dalších letech mělo gymnázium již jen tyto čtyři postupové ročníky.

Do historie školy zasáhly všechny poválečné reformy školství. Od školního roku 1953/1954 se gymnázium stalo součástí jedenáctileté střední školy. Ta byla umístěna ve dvou budovách – v budově bývalé národní školy na Mahenově ulici a v hlavní budově na ulici Dukelské. Na konci ledna 1958 se celá škola přestěhovalo do opravené budovy bývalého německého chlapeckého semináře tzv. Petrina.

Další velká změna přišla od školního roku 1961/1962. Jedenáctiletá střední škola se rozdělila na dvě samostatné základní devítileté školy a na tříletou střední všeobecně vzdělávací školu. Ta se v roce 1968 přeměnila opět v gymnázium, tentokrát čtyřleté. Škola nutně potřebovala nové prostory.

V letech 1979 – 1982 se podařilo uskutečnit generální opravu bývalé budovy státního reálného gymnázia na Dukelské ulici, kam se gymnázium v září 1982 přestěhovalo.

 Výuka se rozšířila. Vedle čtyřletého studia bylo zavedeno i šestileté studium (v letech 1993 – 2001) a od školního roku 1995/1996 i osmileté studium – a ve škole se opět objevily primy až oktávy.

Do dalšího vývoje školy zasáhly reorganizace Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Od 1. ledna 2012 bylo Gymnázium Bruntál sloučeno se Sportovním gymnáziem ve Vrbně pod Pradědem. Název školy se změnil na Všeobecné a sportovní gymnázium Bruntál a vznikla dvě pracoviště – v Bruntále a odloučené ve Vrbně pod Pradědem. K osmiletému a čtyřletému studiu přibyl čtyřletý obor se zaměřeným na sportovní přípravu.

K 1. září 2012 bylo ke gymnáziu připojeno i bývalé Městské osmileté gymnázium Bruntál, které do té doby spadalo pod Základní školu a Městské osmileté gymnázium v Školní ulici v budově Petrina. Žáci této bývalé školy po celý školní rok 2012/2013 chodili do původní budovy a od 1. září 2013 se přestěhovali do budovy v Dukelské ulici.

Od 1. září 2015 se i žáci z odloučeného pracoviště ve Vrbně pod Pradědem přestěhovali do Bruntálu a střední škola ve Vrbně zanikla.

V Bruntále a na Bruntálsku zůstalo pouze jedno gymnázium – gymnázium Bruntál sídlící v historické budově v Dukelské ulici.

Mgr. Antonín Zgažar